Úsvit v Ban Nor Lae: vesnice Palaungů na hranici Thajska s Myanmarem

Vyjeli jsme na pár dní z Chiang Mai na sever. Nejdřív na Doi Ang Khang, pak za čajem a čínským jídlem do Mae Salong a za chrámy do Chiang Rai.

Štěpa s mojí ženou Zuzkou většinou vstávají o dost později než já, takže jsem rána využil k focení.

Začneme ve vesnici Ban Nor Lae. Najdete ji přímo na hranici s Myanmarem a žije tu převážně etnikum Palaung.

Téměř přesně před deseti lety jsem sem náhodou přijel na motorce s kamarády. V podvečer, s dokonalým světlem. A bylo to jedno z nejlepších focení v Thajsku – pár tehdejších fotek najdete v staršim postu Na dvou kolech severem Thajska.

Tentokrát jsem dorazil ještě před svítáním a pozoroval, jak se vesnice pomalu probouzí.

Nic se tu za těch deset let nezměnilo. Nic.

Trochu jsem se bál, že v tradičních krojích tu potkám už jen nejstarší babičky. Že už i sem dorazila globalizace ve velkém.

Tak ne. Chválabohu.

Když v buddhistických zemích vyrazíte do ulic za svítání, téměř určitě narazíte na mnichy při ranním sběru almužny.

V Ban Nor Lae zrovna tenhle úkol připadl mladým novicům.

Děti se samozřejmě předváděly stejně, jako všude. Tenhle kluk při tom spadl z koloběžky. Mladší sestřička se mu dokonale vysmála.

Nejfotogeničtější jsou krom dětí samozřejmě všechny ty krásné čiperné babičky.

Ráno lidi míří na nákup nezbytností, chystají snídani, ženy perou a věší prádlo, chystají děti do školy.

A pak už se většina z nich rozuteče do okolních kopců, kde pracují na polích – třeba s čajem nebo jahodami.

Jen hlavy rodiny tu mají na všechno čas. Doutníček, pohodička…

Chystáte se do Thajska? Přečtěte si můj podrobný průvodce Thajsko na vlastní pěst.